RB – Polotovar v akci

Nervozita z čekání na dodání biku, která provázela začátek dlouhodobého testu 29″ kol v případě RB, nás přivedla na provizorní řešení. Ke zkompletování totiž i přes včasnou objednávku chyběla přední vidlice, a tak jsme se zástupcem značky dohodli jinak. „Prozatím ti tam nasadím SR Suntour Epicon a až dorazí Fox, prohodíme to.“ Slovo dalo slovo a v pátek dopoledne stálo kolo v redakci. A mne napadla hříšná myšlenka „odpanit“ ho při závodě.

I když je proti mým zásadám vyrážet na závod bez toho, abych bicykl nejprve prověřil, dělám po dnešek výjimku. Situace tomuto nápadu totiž přímo nahrávala, o dvacet čtyři hodin později se necelých 20 kilometrů od Prahy startoval jeden z posledních závodů sezony, Winter Trans Brdy. Narychlo tedy upravuji nastavení stroje, měním představec za delší, otáčím jej do negativního sklonu a současně montuji jiná zapletená kola, než jsou určena pro dlouhodobé využití. Kolo zajíždím cestou domů z práce. Tyto dva kilometry (no, nemám to daleko, no…) odhalují nedostačující tlak v zadním tlumiči, i přes tabulkové nafoukání je poměrně naměkko. Telefonát do RB bude nejrychlejším řešením, spolehlivějším než další studování tabulek. Je pátek navečer a Petr Heiník namísto aby mne o svém zaslouženém volnu poslal k šípku, po několikavteřinovém zamyšlení radí tlak 160 psi. Ani na chvíli nepochybuji a hustím tlumič přesně podle jeho doporučení.

Den ztráty lesku

Je ráno a teploměr se motá okolo pěti stupňů, naštěstí v plusových hodnotách. Závodníci přihlašující se na závod drkotají zuby, ale srdnatě montují startovní čísla na řídítka. Dělám to samé a samozřejmě nezapomínám ani na to drkotání. Teplo domova je opravdu něco jiného než atmosféra v Letech pod Brdy. Na druhou stranu je ale reálná šance že skrze inverzní oblačnost prorazí slunce. Poslední příprava, malinko ještě rovnám pozici sedla a už je tu poledne a s ním start.

Hned od prvních metrů dává kolo znát, že ve výbavě Race nemíní hrát v balíku druhé housle. Je tak více než jasné, že v naší spolupráci budu já tím, kdo stanoví limity výkonu. Naposledy ještě stihnu vzpomenout na debatu s redakčním grafikem Mirkem, se kterým jsme konzultovali obutí (byl totiž testerem RB z minulé skupiny 26“ kol) a děkuji mu za radu obout silnější variantu Ruben. Scyly v šíří 2,25″ totiž absolutně neztrácejí na své užší rivaly v odvalování a zároveň si dokáží v pohodě poradit s veškerými výmoly na začátku trati. Jsou také jistější v zatáčkách. Dobrá volba!

Nahoru to jde

Přichází první kopec a já si pomalu hledám skupinku, se kterou se budu na jeho vrchol sápat. Prozatím se nedostal ke slovu přesmykač, zkouším tedy jeho funkci a volím prostřední z převodníků klik RaceFace. Minimální prodleva v tahu a již je vše opět v plném nasazení. Řazení dostává pochvalu a můžu se zase soustředit na výkon. Větší průměr kol mne proti očekávání nijak neznevýhodňuje, právě naopak. I hubenější a na pohled vysportovaní bikeři jsou najednou na mojí úrovni a ne daleko přede mnou. Snažím se s nimi uviset a nedělá mi to prakticky žádné potíže. Krátký pozdrav se skupinkou kamarádů z Bike-Fora a je tu konec stoupání. Stále jsem se ještě nenabažil lehkosti projevu. Proto vracím do hry velký převodník a zkouším se dotáhnout do skupiny před sebou.

K minimalizování ztrát energie mi pomáhá i lockout přední vidlice, průměr kol a vzduch v pláštích si hravě poradí s nějakým tím výmolem. Během pár kilometrů se tak dostávám zhruba přes dvacítku jezdců, kteří mi předtím odjeli v kopci. Roviny jsou vůbec silnou stránkou stroje, jakmile se dostane do tahu, je to znát a jen blázen by jej v tomto projevu krotil. Po širokých šotolinových cestách přichází kořeny, a ty jsou na Brdech vskutku výživné. Za léta, co se zde prohánějí bikeři, ale i pěšáci a voda, se dokonale vymlela hlína mezi nimi a jejich pokroucené pařáty jakoby pořád rostly výš nad úroveň okolí. Znovu musím chválit průměr kol, ale současně i práci zadního pružení. Fox mám nastavený na otevřený mód, a tak se vůbec nestarám o odlehčování zadního kola. To se v těchto pasážích snaží o neustálý kontakt s povrchem, a nutno říci, že se mu to daří. Společnými silami tak mizíme jezdcům, kteří při výjezdu na Stožec zápolí s technikou.

Jen se nebát

Po dalších pár kilometrech přichází i prověrka vedení směru. Následuje totiž několikero sjezdů na druhé straně hřebenu, na straně Berounky. Kamenité cesty v kombinaci s vrstvou napadaného listí jsou ale najednou méně nebezpečné, než jsem zvyklý. A to to tady dost znám, najezdil jsem tu dost kilometrů. Popouštím tedy prsty na brzdách a nechávám eRBasu více volnosti. Kolo mi oplácí absolutní kontrolou nad terénem. Dole si říkám, že snad muselo jít o jiný sjezd než ten, v němž jsem předloni bojoval s udržením se v sedle. Sjezd na úpatí kopce a je tu brod. Ani se nenamočím, ale to už je tu rozbahněná úvozová cesta. Masu bláta pohodlně ředí voda z blízké bažiny, proto jsem ani nedoufal, že by to tudy šlo suchou nohou. Kola se potápí, ráfky mizí, ale neztrácejí oporu. Připadám si trochu jako traktorista, snažící se vybřednout z podzimní orby. A nakonec se mi to i daří. Limitem toho, co zvládnou pneumatiky, jsou pravděpodobně opět pouze moje schopnosti. Nejsem bůhvíjaký technik, ale tohle zvládám v sedle. Posledních pár klikatých úzkých cestiček nad Řevnicemi a už zbývá jen sjet zpátky k řece. V cíli se mi podařilo splnit pouze jedno ze dvou předsevzetí, kterými bylo přijet před první ženou a dostat se pod dvě hodiny. Časomíra totiž ukazuje čas 2:02 hod. Ale to nevadí, zbývá motivace na další rok.

Slova jsou jen slova

Při čtení vlastních řádků jsem se na chvilku zarazil, jestli to není až moc chvály na jednom místě. Ale nedivím se. Do prvního seznámení promluvila i euforie z nové „hračky“ a něco ze závodního adrenalinu. A vlastně jsem se kolu ani moc nevěnoval po technické stránce.

Nechám se tedy překvapit, zdali pro mne i nadále bude jízda na tomto oři, který mne nyní přesvědčil o vysokých sportovních ambicích, motivující. Vzhledem k tomu, že ještě není ve své finální podobě, omlouvám se za minimum popisu techniky, její prověrka teprve přijde se stoupajícím počtem kilometrů. Současně doufám, že ani hmotnost 12,96 kg (včetně pedálů) není konečnou.